Neviditelní útočníci

V souvislosti s "Horou mrtvých" jsem si vzpomněl na stejně děsuplné a ještě lépe zdokumentované případy drastického poškozování lidí, způsobené neviditelnými bytostmi...
Případy jsou popsané v knize: NOVÉ NEVYSVĚTLITELNÉ FENOMÉNY od Viktora Farkase. Ukázka z knihy:

Celá série fenoménů se projevila v srpnu 1960 ve spojitosti s dvacetiletým Jimmym de Brainem, pracujícím na jihoafrické farmě Datoen. To, co začalo jako parapsychologický fenomén (poltergeist, domovní duch), vyústilo do krvavé noční můry, která by klidně mohla být scénářem pro moderní filmový horor. Průběh událostí popsaly noviny Reuters News Agency z White River, které se odvolávaly na výpověď velitele tamní policie Johna Wessela a několika dalších očitých svědků.Wessel a tři strážníci byli zavoláni na farmu, aby přišli na kloub záhadným jevům. Vzduchem tam prý létají různé předměty, cosi tu provádí nekalé rejdy. Jen co policisté otevřeli dveře, spadla před ně z police na podlahu velká skleněná miska a roztříštila se. To byla takříkajíc předehra. Policisté se ani omylem nedostali k tomu, aby začali něco pořádně vyšetřovat. Hlasitý křik je přivolal do vedlejší místnosti. V silných bolestech se tam svíjel Jimmy de Bruin. Důvod jeho nářku byl viditelný, nikoli však ten, kdo byl příčinou důvodu. Policisté totiž nevěřícně zírali na mladíka, který měl na sobě krátké kalhoty a na jehož nohou se začaly objevovat dlouhé řezné rány. Mladík silně krvácel. Byl to neuvěřitelný úkaz, a proto oběť dál pozorně sledovali. Následujícího dne se objevil hluboký řez na mladíkově hrudi – pod bílou košilí, která přitom zůstala nepoškozena. Vedle Jimmyho přitom stáli dva detektivové, pozorně výjevu přihlíželi a připadali si jako ve špatném hororu.Jimmy de Bruin byl těmito útoky – nebo jak to vlastně máme nazvat – v pravém slova smyslu týrán až do krve. Rány způsobované „odnikud“ vykazovaly všechny znaky řezů ostrým nástrojem – žiletkou nebo dokonce skalpelem. Politováníhodný mladík si je ale v žádném případě nemohl způsobit sám. Tento víc než nepříjemný kouzelnický výstup by musel nenápadně uskutečnit před policisty, kteří ho podezřívavě sledovali a jimž asi těžko můžeme upírat profesionální zkušenost při hledání nožů jakkoli rafinovaně ukrytých na lidském těle. Šílenstvím se popsaná událost rovněž nedá vysvětlit. Snad by to šlo pomocí fenoménu stigmatizace, ale to bychom museli značně přimhouřit obě oči.

Jiný případ:

10. května 1951.  Osmnáctiletá Clarita Villaneuvová byla jedním z bezdomovců, které v manilských ulicích zanechala válka. Patřila ke ztroskotancům, jimž šťastnější příslušníci společnosti nevěnují pozornost. Proto také zmatek, na který policisté toho dne narazili, byl poněkud zvláštní. Na rohu ulice přešlapovala nepočetná skupina lidí a sledovala nějakou dívku válející se po zemi. Ta strašlivě křičela. Jakmile policisté přes pláč, sténání a hluk kolemstojících, kteří se smáli nebo si z nebohé dívky tropili šprýmy, zjistili, oč jde, pochopili, že dívku něco kouše.

Zřejmě byla šílená, drogově závislá nebo notorická. Možná dostala epileptický záchvat. Policistům to bylo v podstatě jedno. Podobné příhody zažívali několikrát denně. Proto zahnali přihlížející zevlouny zpět do hospod, odkud vyběhli, a dívku vzali s sebou na stanici, aby tam vystřízlivěla.

Jakmile se před Claritou otevřely dveře cely, vrhla se s pláčem na kolena a prosila policisty, aby jí pomohli. Natahovala k nim ruce, aby jim předvedla kousance, které jí způsobila ta „věc“, jak neznámého útočníka nazývala. Policisté se otočili a chtěli odejít, když tu dívka začala hystericky křičet, že „věc“ je zase tady. Rozmrzele odvedli Claritu, která se chovala jako šílená, do vyšetřovací místnosti. Ještě než si stačili ujasnit, co budou s řádící dívkou dělat, objevily se Claritě na pažích a ramenou zřetelně viditelná modrošedá kousnutí lemovaná slinami. Jeden policista spěšně informoval svého nadřízeného a ten zase velitele policie.

Přivolali policejní lékařku Marianu Laru. Bylo to něco naprosto neslýchaného, aby ji tahali z postele v noci kvůli nějaké epileptičce. Na stanici ji nečekal jen velitel policie, ale také starosta Manily Arsenio Lacson. Lékařka dívku neochotně prohlédla a konstatovala epilepsii ve spojení se sebepoškozováním. Pak vztekle zafuněla a vrátila se do postele. Jakmile lékařka odešla, začali se Claritinými zraněními osobně zaobírat velitel policie a starosta. Diagnostikované sebepoškozování byl nesmysl. Lékařka by jim jistě bez problémů předvedla, jak se člověk sám kouše do týla a ramenou. A dokáže to provést nenápadně, třebaže je pod dohledem!

Osmnáctiletá dívka strávila zbytek noci na lavici ve vyšetřovací místnosti policejní stanice v Manile, kde se jí nakonec uplakané podařilo usnout. Druhého dne měla proběhnout běžná rutina: obžaloba kvůli potulce, pár dní vězení. Konec s podivnostmi. Tajemná „věc“ však měla jiné úmysly. Když byla Clarita předvedena před soudce, začala znovu křičet. Popadli ji dva silní policisté, každý ji železným stiskem držel za ruku. Před nevěřícíma očima těchto mužů, několika reportérů a policejní lékařky se dívce zakusovaly neviditelné zuby do paží, dlaní a šíje. Tento útok trval pět minut. Pak Clarita upadla do bezvědomí. V soudní síni by se bezradnost a zoufalství snad daly krájet.

Policejní lékařka Lara oběť znovu vyšetřila. Tentokrát byla skvěle vyspaná, a proto objektivní. Svou původní diagnózu odvolala. Nešlo o epilepsii ani sebepoškozování. Kousnutí byla absolutně reálná. Clarita si je nemohla sama přivodit.

Byl přivolán starosta a také arcibiskup. Než se starosta dostavil, uplynulo třicet minut. Za tu dobu zranění na dívčiných pažích a dlaních napuchla. Starosta a policejní lékařka doprovodili Claritu do vězeňské nemocnice. Přitom došlo k dalšímu útoku. Na těle křičící dívky se opět začaly objevovat modrošedé kusance, tentokrát po obou stranách krku, na ukazováku a dlani, kterou starosta pevně svíral ve své ruce. Patnáctiminutová jízda do vězeňské nemocnice představovala pro manilského starostu, vyšetřovatele, řidiče – a přirozeně i Claritu – děsivý horor. Když se konečně dostali na místo určení, nevysvětlitelné útoky přestaly. Zdálo se, že kousavý přízrak se svou činností skončil, ať už z jakéhokoli důvodu.

Starosta Arsenio Lacson k tomuto případu uvedl: „Máme tu co do činění s úkazem, pro který neexistuje vysvětlení.“ Policejní lékařka dr. Mariana Lara použila slova méně přiměřená zastávané funkci, když stručně prohlásila: „Div jsem se strachy nepodělala.“ To je ale vcelku pochopitelné.

Děsivé, že? Tam venku je nejen pravda, ale i spousta možných problémů :-)

Read More

18. Hadův týden

Vítám vás v novém týdnu. Musím říci, že pro mne byl minulý týden, tak nějak, ve znamení vody. Všechny patálie začali již v neděli. Těsně před zahájením kuchtění nedělního oběda jsem zjistil, že nám v kuchyni neodtéká odpad. Příliš jsem neznervózněl, v 21. století existuje přeci spousta chemických prostředků k rozežrání čehokoliv, tak proč by si neporadily s trochou mastnoty v odpadu, ne? Aplikoval jsem příslušný roztok, ucpal umyvadlo v koupelně (je napojené na stejnou větev odpadu) sáhl po "zvonu", cvičil s ním co jsem zvládl... A nic.
Abych neohrozil oběd, chodil jsem potupně pro vodu do koupelny k přítoku vany a vzniklé nádobí myl tamtéž. Mýt nádobí ve vaně je mimochodem docela namáhavá záležitost.
Po jídle jsem se vrátil k zahájené bitvě a srdnatě pokračoval v aplikaci chemie a rumplování gumovým zvonem. V okamžiku, když se se mi již počali na dlaních tvořit první puchýře, se ozvalo bublání, které mi znělo jak andělský chór a z dřezu bleskově zmizela voda. Ó jaké štěstí, ó blahoslavená chemie.
Uspokojen jsem se odebral do koupelny abych si umyl ruce a opláchl pot z čela. Z radostné nálady mě vytrhla skutečnost, že stojím ve vodě. Zírám na potopu v  koupelně a zjišťuji, že jsem rumploval zvonem tak silně, že se mi podařilo v ucpaných rourách vyvolat skutečně silný přetlak. Ten ovšem vyrazil odtok od umyvadla a vše vyteklo a jaksi potopilo koupelnu. Z dalších úvah mě vytrhla bolest v chodidlech. Aplikovaná chemie má skutečně inzerovaný účinek a rozpouští kde co. Samozřejmě včetně mých ponožek a chodidel.
Rezignovaně jsem navlékl gumové rukavice a jal se katastrofu likvidovat. Odpadová roura byla samozřejmě ucpaná těsně před centrální stoupačkou. S likvidací pohromy my naštěstí pomohl kamarád instalatér, kterého  jsme potkali na nedělní vycházce s Bestií. Přál jsem si od vesmíru ho potkat, i když jsme se před tím čtvrt roku neviděli. Gábina se přiznala, že si přála totéž - potkat Romana, kterýž má tu moc ukončit mé trápení. Strávili jsme potom hezké pondělí se spirálou na čištění odpadů v ruce...
Ve středu mne vylákalo hezké počasí na nymburský Ostrov. Vyrazil jsem s Bestií a foťákem k slepému rameni Labe. Cestou kolem vody mne zaujal trs nádherně žlutých sasanek, osvícených sluníčkem, jejichž žluť kontrastovala se skoro černou hladinou. Sešel jsem až k vodě, odtáhl silnou větev clonící mi výhled, abych se pokochal a vyhlédl si záběr. V tu chvíli mi větev vyklouzla z prstů, vrátila se a s neuvěřitelnou razancí, se zastavila o můj nos. Probral jsem se na břehu, vzhlížejíc se v klidné hladině a pozorujíc svůj nos, rudnoucí a otékající pozoruhodnou rychlostí. Proklel jsem přírodu a všechnu vodu na světě a znechucen přírodou, vyrazil domů.
Doma mne přivítal zvuk zurčící vody, linoucí se ze záchodu. WC připomínalo toaletu Titanicu v posledních minutách jeho existence. Praskl nám bojler visící zde na zdi.
Zítra strávím příjemný den s hadrem v ruce a mokrýma nohama... Přijdou nám vyměnit bojler.

Alex...

---

Zemské jádro je mnohem žhavější, než vědci odhadovali

Jako povrch Slunce - tak žhavé je zemské jádro. Teplota tam podle novách výzkumů dosahuje 6000 stupňů Celsia, což je o 1000 více, než vědci zjistili na základě jiného pokusu před 20 lety.

Léon Degrelle – Hitlerova záhada 

Po dlouhé době opět přináším text od belgického politika a dobrovolníka ve Waffen SS, Léona Degrella: „Znal jste Hitlera, jaký byl?“ Tuto otázku jsem od konce války slyšel snad tisíckrát a stále je těžké na ni odpovědět. Druhou světovou válkou a její hlavní osobností, Adolfem Hitlerem, se zabývá přibližně dva tisíce knih. Ale ukazuje některá z nich Hitlera takového jaký skutečně byl? „Hitlerova záhada je za vším lidským chápáním,“ napsal jednou německý levicový týdeník Die Zeit.

---

A jak tento týden ?

Diagram ukazuje situaci ve středu 1.5.2013

Jak vypadají jednotlivé aspekty ?

• Slunce
  stojí ve znamení Býka. Slunce v tomto znamení způsobuje že do popředí lidského snažení se dostávají peníze, nemovitosti, územní nároky. V tomto znamení Slunce podporuje v lidech materiální touhy.
  Konjunkce Slunce s Venuší bude zvýrazňovat význam druhého pohlaví, které nám dává inspiraci. Aspekt pomáhá stabilizaci citového života, umožňuje i nalézt milostný ideál.
  Konjunkce Slunce s Marsem spojuje vůli s činností dává energii a schopnost zvládat i hůře řešitelné děje a situace.
  Konjunkce Slunce s Merkurem je aspekt, který zlepšuje chápavost, schopnost se učit a umožňuje prosazení intelektu.
  Do soboty působí opozice Slunce se Saturnem přináší rozpor mezi vůlí, touhou a realizací. Dává protichůdné touhy, potlačování vnitřních rozporů způsobuje neurotické zdravotní problémy. Aspekt často vyvolává situační zvraty.
  Trigon Slunce s Plutem. Dává soulad vůle a sexuality. Obecně pak přeje vzpourám (a to i přírody proti lidem) a dává značnou dávku inspirace a tvůrčích schopností.

• Lilith - Černá Luna, která ovlivňuje pudovou sexualitu, stojí ve znamení Blíženců. Způsobuje spiritualizaci, zjemnění smyslnosti. V tomto znamení je smyslnost podřízena rozumové kritice a její instinktivní tendence jsou oslabovány.

• Merkur
  stojí od středy ve znamení Býka. V tomto znamení je pro povzbuzení intelektu třeba dobrých aspektů. Jinak myšlenky ovládá pouze materiálno, finanční záležitosti, umíněnost. Planeta v tomto znamení zpomaluje myšlení, ale upevňuje postoje a názory. Přeje zahrádkářům, bankovnímu sektoru.
  Celý týden bude dominantním aspektem konjunkce Merkuru s Marsem. Ta dodává psychickou energii, přidává smysl pro humor, přeje manuální zručnosti a intelekt ostří směrem k satiře.

• Venuše
  stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je Venuše vždy dobře umístěna. Planeta podporuje stálost citů, smlouvy uzavřené v tomto období jsou pevné a stálé. Planeta přeje všem kteří se živí uměním. Vztahy vzniklé s Venuší v tomto znamení mají slušné předpoklady pro věrnost a neměnnost.
  Do středy působí konjunkce Venuše s Marsem. Aspekt zvyšuje vášeň ve vztazích, nese prudké citové prožitky, umožňuje hladké sexuální sbližování, celkově silně zvyšuje sexualitu.

• Mars
  stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je planeta vždy poškozena. Planeta podporuje agresivitu a potlačuje v lidech citovost. Lidé po vlivem Marsova působení většinou marní energii orientací na peníze. Dejte si rozhodně pozor na prochladnutí, neb planeta přeje angínám a zánětům krku.
  Opozice Marsu se Saturnem. Je jedním z nejnebezpečnějších aspektů vůbec. Dává zlu značnou akceschopnost, podporuje krutost, chlad, násilí. Podporuje význam válek a armády. No a pozor na zlomeniny, pokud se rozhodnete sportovat, tak aspekt je na polámání končetin jako dělaný... Jsem zvědavý zda aspekt zahýbe mezinárodní situací.
  Trigon Marsu s Plutem. Podporuje tajné činnosti všeho druhu. Podporuje vznik ilegálního boje, vzpour. Jedná se tedy o velmi neklidný a destabilizující aspekt. Lze tedy předpokládat, že nemůžeme očekávat klid ani ve společnosti a ve světě, ani od excesů přírody.

• Jupiter 
  stojí ve znamení Blíženců. Planeta je zde v exilu, špatně umístěná. Nicméně Jupiter má ze své podstaty pozitivní působení. Lze tedy počítat s dalším rozvojem technologií a to především informačních. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v poslední době je tento rozvoj na úkor tradičních technologií a postupů a je otázkou, zda další rozvoj digitalizace a virtualizace je skutečně to nejlepší co si lze přát... Díky tomu lze očekávat problémy v komunikaci jak na lidské tak na technické úrovni.

• Saturn
  stojí ve znamení Štíra a je retrográdní. V tomto znamení by měl Saturn ukončit vše co se nepodařilo v předchozím období opravit, revidovat, dořešit. Přináší očištění od všeho co není v souladu s osudem, záměrem, přirozeným během věcí. Toto očištění můžeme chápat jak v pozitivním tak i v tom definitivním a smrtícím slova smyslu. Znamená konec všeho starého, neživotaschopného, očištění a vznikání věcí nových. Díky retrográdnosti bude mít spousta současných událostí kořeny v minulosti.
  Trigon Saturnu s Neptunem přeje magii a okultismu a pomáhá prosazování nových neotřelých myšlenek.

• Uran 
  stojí ve znamení Skopce. Uran, vládce Vodnáře, vnáší do prvního znamení vlny poznání. Postavení symbolizuje boj za altruistické cíle, boj proti zkostnatělým strukturám, boj za osvobození proti diktaturám, boj za nové poznání. V tomto postavení může postavení vytvořit nečekané a nové situace, které mohou být ovšem i nad lidské síly. V každém případě je nutné počítat s tím, že doba, již tak dosti neklidná, se stane ještě poněkud výbušnější.
  Kvadratura Uranu s Plutem. Ta znamená změnu, zvrat. Tato změna může proběhnout jak na úrovní společenské, materiální, či může dojít k zvratu ve vědeckém poznání. K této změně ale může dojít i poněkud bouřlivým způsobem. 

• Neptun 
  stojí ve znamení Ryb. Vliv planety by měl vnést duchovno do našeho života. Lze očekávat, že mnohem větší počet lidí než dnes pochopí, že materiálno není vše, a že musí svým životů dát smysluplnější rozměr. Obecně získají větší význam jak duchovní nauky, tak umění. 

• Pluto 
  stojí ve znamení Kozoroha. Pluto v tomto znamení je interpretován jako předpoklad hlubokých společenských a politických změn. Doba jakoby spěje k svému osudu. Naposledy byl Pluto v Kozorohu v letech v letech 1762 až 1777 - to je právě v době přestavby společnosti (doba vlády Marie Terezie,vynález parního stroje, rozpuštění jezuitského řádu, založení Londýnské burzy, vyhlášení nezávislosti USA - například). Samozřejmě se nabízí myšlenka že se vlastně otvírá možnost konečného zametení s demokracií - nastolení Nového světového řádu. I když nejsem až tak velký příznivce konspirativních teorií, tento závěr se mi jeví jako logický. Nicméně je i jiná možnost interpretace. Vzhledem k tomu že v Kozorohu setrvá Pluto až do roku 2024 je možné že v průběhu jeho pobytu se projeví celkové zhroucení společenských struktur ať už z důvodů ekonomických, tak z důvodů vlivu přírodních sil.

Pokud čtete tyto stránky pravidelně jistě víte, že poloha posledních tří planet je vždy dlouhodobá a symbolizuje směr kterým se doba ubírá z dlouhodobého hlediska.

Tento týden bude nejsilněji působit Venuše a Mars.

Mějte se hezky...

Hade

Read More

Hora mrtvých

Hora mrtvých - jak to bylo doopravdy

Doporučil jsem zde nový film Záhada Hory mrtvých, tak by nebylo od věci připomenout události, kterými byl tento film do značné míry inspirován.

Jedna z nejděsivějších záhad nedávné minulosti je tajemná smrt devíti ruských horolezců.
Záhada je pozoruhodná již samotným faktem, že k události neoddiskutovatelně došlo. Tragédie je velmi dobře zdokumentovaná. Dochovalo se množství fotografií, záznamy sovětské armády. Přes veliké množství materiálu vyšetřovatelé nakonec nebyli schopni případ objasnit.

Protože nechci přidávat k již existujícím hypotézám další, tak shrnu pouze fakta.

Dne 25. ledna 1959 se vydalo na cestu k pohoří zvané Otorten, které se nalézá na sever od pohoří Ural, 10 lidí, aby zde mohli uskutečnit svou dlouho plánovanou expedici.

Učastníci expedice byli: jeden lyžařský instruktor, tři technici a sedm studentů z bývalého Soviet Union's Ural Polytechnic Institute, který se nachází ve městě Sverdlovsk.

Vedoucí expedice byl třiadvacetiletý zkušený lyžař Igor Dyatlov.
Po cestě vlakem nasedla skupina do nákladního auta, které je odvezlo na start jejich cesty. V průběhu cesty ale jeden účastník - Yury Yudin, onemocněl a zůstal ve vesnici Vizhai, poslední výspou civilizace před pohořím Otorten. Netušil jak obrovské měl štěstí.

Druhý den se zbylých devět účastníků expedice vydalo na cestu k cíli - hoře Gora Otorten.

Zbylí lyžaři byli: inženýři Rustem Slobodin, Georgyi Krivonischenko a Nicolas Thibeaux-Brignollela, studenti Yurij Doroshenko, Zinaidy Kolmogorova, Lyudmila Dubininova, lyžařský instruktor a průvodce Alexander Zolotarev a Igor Dyatlov.

Bylo 25. ledna 1959 a bylo to naposledy, kdy je lidé viděli živé.

Plán byl ovšem následující. 11. února 1959 se měli vrátit do vesnice Vizhai. Byli domluveni, že ihned po návratu oznámí telegramy svým blízkým návrat.

Když rodiny ani týden po termínu návratu neobdrželi žádnou zprávu, začali se pochopitelně bát a požádaly Soviet Union's Ural Polytechnic Institute, aby zorganizoval pátrací a záchranné operace a nalezl ztracené členy expedice.

Pátrací tým ani po několika dnech nezaznamenal úspěch. Proto se do pátrání zapojily vojenské a civilní orgány. Vojenské letouny a vrtulníky začaly okamžitě celou oblast prohledávat. 25. února zahlédl jeden pilot vojenského letadla na úbočí hory známky tábora.
Den na to pátrací skupina podnikla stejnou cestu jako Dyatlovův tým. Došla k opuštěnému táboru na východním svahu hory s beze jména "1079".

Záchranáři objevili těžce poškozený stan a velké množství stop kolem něho. Účastník týmu Sharavin nález velkého stanu, který lyžaři dohromady sdíleli:
"Zjistili jsme, že stan byl do poloviny stržen a pokryt sněhem. Byl prázdný a veškeré věci členů týmů zde ležely rozházené po okolí."

Členové pátrací skupiny objevili dvě řady stop, které vedly dolů po svahu směrem k hustě zalesněné oblasti zhruba kilometr od stanu.
Sharavin sledoval stopu a našel zde pod velkou a starou borovicí pozůstatky ohně a poblíž vyhaslého ohně ležely zmrzlé pozůstatky členů týmu Doroshenka a Krivonischenka. I když byli oba muži nedaleko nyní už od bývalého tábora, byli nazí a bez bot, s výjimkou jejich spodního prádla. Viděli také, že větve staré borovice byly polámané až do výšky 15 stop.
Forenzní testy později potvrdily, že v kůře stromu se nacházely i stopy kůže obou členů expedice, což by naznačovalo, že se pár zoufale snažil vylézt na strom, přičemž si ošklivě poranil ruce o zlámané větve.
V tom okamžiku začali vyšetřovatelé přemýšlet, jaká šelma by mohla tyto muže vyděsit natolik, aby opustili tábor bez oblečení a ve velkém mrazu se škrábali na strom nehledíc přitom na svá zranění. Avšak skutečnost, že v okolí nebyly patrné stopy zvířat a že pár neměl ani čas založit oheň, uvádí vyšetřovatele do rozpaků.

Krátce na to, co byla nalezena těla Doroshenka a Krivonischenka, se našlo i tělo vůdce týmu Igora Dyatlova - leželo téměř 270 metrů od ostatních mrtvol. Dyatlov ležel na zádech. V jedné ruce třímal ulomenou větev břízy, zatímco tou druhou si, jak se zdálo, chránil hlavu před neznámým útočníkem. Posmrtná ztuhlost umožnila, že v této poloze setrval ještě několik dalších dní.

Nedaleko od stanu se nacházelo tělo Rustema Slobodinova. Bylo částečně zasypané sněhem a leželo tváří dolů. Přes Slobodinovu lebku se táhla hluboká, 20 centimetrů dlouhá prasklina. Nicméně později bylo zjištěno, že příčinou smrti bylo podchlazení a ne poranění hlavy.

Mrtvola Zinaidy Kolmogorové se našla nejdále od skupiny. V její blízkosti byly nalezeny stopy krve, avšak její zdroj nebyl odhalen (pokud patřila Kolmogorové). Zachranáři nemohli pochopit, proč nikde nebyly stopy po souboji.

Pátrací skupina pokračovala ve svém úsilí o nalezení zbytku týmu, ale bezvýsledně.
Pátrání bezprostředně vyvolalo řadu otázek. Proč skupina zkušených lyžařů uháněla polonahá do černého a hustého lesa v takové zimě? A co je vyděsilo natolik, aby tito mladí lidé jednali tak bezhlavě?
Další záhadou byl fakt, že k poškození stanu došlo zevnitř, jako by se jeho obyvatelé mermomocí snažili uprchnout něčemu, co bylo s nimi zavřené ve stanu. Podle všeho byl stan rozříznutý.

Dalšímu pátrání po dvou měsících pomohla obleva a 4. Května 1959 byly nalezeny chybějící mrtvoly, které se nacházely 70 metrů od borovice, kde byli nalezeni Doroshenko s Krivonischenkem.

Instruktor Alexander Zolotaryov, inženýr Nicolas Thibeaux-Brignollel a studenti Alexander Kolevatov a Ludmila Dubinina - 12 metrů pod vrstvou ledu a sněhu. Všichni byli oblečeni a zřejmě podlehli vnitřním zraněním.
Stejně jako tomu bylo u Slobodina, Thibeaux-Brignollelova lebka byla zasažena těžkým předmětem. Zolotarevu a Dubunina měli zpřelámaná všechna žebra, jejichž části jim probodly vnitřní orgány. Následkem těchto zranění zemřeli. Co je ovšem zvláštní, nebyly zjištěny žádné známky podlitin nebo poškození měkkých tkání, které by byly při takových úrazech logické.
Doktor Boris Vozrozhdenny, který ohledal, uvedl, že síla, kterou byli zasaženy tyto mrtvoly, se rovná nárazu auta jedoucího 80 km/h do zdi. Žádný člověk by nebyl schopen takový náraz přežít.
Dále zjistil, že hlava Ludmily Dubininy byla nakloněná mírně dozadu a měla protáhlá ústa, jako by chtěla křičet. Při bližším ohledání bylo zjištěno, že její jazyk byl násilně vyrván i s kořenem.

Také poznamenal, že v určitém okamžiku si tito ubožáci buď vyměnili, nebo ukradli oblečení svých kamarádů. Dubinina měla nohy zabalené v potrhaných kusech kalhot patřící Krivonischenkovi a Zolotaryov byl nalezen s kloboukem z umělé kožešiny a kabátem patřící Dubinině. Vyšetřovatelé se shodují na tom, že tento zmatek patrně vznikl při rychlém útěku ze stanu.
Na pohřbu, rodinní příslušníci tvrdili, že kůže zemřelých měla nepřirozeně oranžovou barvu, což je neznepokojilo tolik jako fakt, že všichni zemřelí měli jednotný odstín šedých vlasů - ztratili svou pigmentaci.
A konečně k završení všeho, byla na místě tragédie naměřena vyšší úroveň radiace, než běžné pozadí.

Vyšetřovatelé dospěli k následujícím zjištěním. Z nepochopitelného důvodu se Dyatlovův tým rozhodl, že postaví tábor na nechráněném horském svahu, kde je bude bičovat studený vítr, přitom  necelou míli od tábora se nacházela odbočka, která by jim zajistila útočiště.
Expedice se utábořila 2. února 1959 přibližně v pět hodin odpoledne, z důvodu nepříznivého počasí. Místo tábora se nacházelo pouhých deset kilometrů od jejich prvního cíle - Gora Otorten. Na dochovaných fotografiích všichni vypadali zdraví a veselí.
Někdy okolo sedmé hodiny večerní se všichni najedli a poté se uložili ke spánku. Teplota venku klesla pod patnáct stupňů pod nulou, proto je špatně pochopitelné, proč byly některé oběti svlečené do naha.
Forenzní patologové později odhadli, že ke kritickým událostem, došlo někdy mezi 21.30 a 23.30. To vyvodili z nestráveného jídla nacházejícího se v žaludcích obětí.
Tudíž, někdy kolem 23.00 zastihla lyžaře "neznámá událost", která je vyděsila k smrti. V zoufalé snaze uniknout tomu, co se blížilo k jejich stanu nebo tomu, co se nacházelo v jejich stanu, začali trhat látku stanu a utíkat ven. Bez ohledu na stav svého oblečení prchali, aby si zachránili život.
Vzhledem k jejich zkušenostem si museli být plně vědomi skutečnosti, že venku, v mrazu,  nebudou schopni bez ochrany dlouho přežít.

Podle nalezených stop kolem stanu vyšetřovatelé usoudili, že členové týmu původně běhali po táboru ve všech směrech. Nakonec se všichni sešli zhruba 270 metrů od zbouraného stanu. Vyšetřovatelé se domnívají, že se skupina potom ukryla pod velkou borovicí, na kterou se Doroshenko s Krivonischenkem snažili zoufale vyšplhat.

Zde se zřejmě i pokusili o výměnu oblečení. Moc toho ale neměli, většina věcí zůstala ve stanu. Aby se zahřáli, šli nasbírat dřevo na oheň. Vidina návratu do tábora pro ně byla nemyslitelná a to i za cenu toho, že by zde mohli umrznout.

Vyšetřovatelé se také začali ptát na to, zda-li Doroshenkovo a Krivonischenkovo úsilí vylézt na strom byl marný pokus o útěk, či zda se snažili získat lepší vyhlídku a zjistit tak, zda je ještě jejich stan pod obležením "toho", co je přinutilo k útěku. Vzhledem k okolnostem a poraněným rukou se jedná spíše o první možnost.
V průběhu noci však oba umrzli, jelikož neměli žádné oblečení.
To se událo poté, co se tři členové týmu - Kolmogorova, Slobodin a Dyatlov - rozhodli, že se ke stanu ještě navrátí. Pokusili se ještě dostat ke svému stanu zpět po svahu – ale díky vyčerpání z podchlazení bezúspěšně. Padli do sněhu, kde je čekala smrt z podchlazení. Nebylo jim už pomoci, stejně jako jejich přátelům u borovice.

Zbývající členové týmu Zolotaryov, Thibeaux-Brignollel, Kolevatov a Dubinina v domnění, že jejich přátelé jsou všichni mrtví, se rozhodli vydat se blíže k lesu, kde, jak doufali, naleznou nějaké přístřeší. Někde uprostřed cesty do lesa však zbývající členové týmu utržili smrtelná zranění, jejichž zřejmou příčinu se vyšetřovatelům určit nepodařilo.

První, kdo zahynul, byl podle forenzní zprávy Thibeaux-Brignollel. Během několika hodin ho následovali Kolevatov s Dubininou. Zolotarev ještě několik dalších hodin pomalu umíral na vnitřní trauma a podchlazení. Nebylo jasné, zda-li Dubinin jazyk byl vyjmut až po její smrti, či zda-li jeho vyjmutí přispělo k její smrti.

Poslední "přeživší" zemřel nejméně osm hodin po oné tragické události. Stav posledních čtyř mrtvých ovšem vyvolává nejvíce otázek.

Mimochodem… Cíl expedice je mezi místními domorodými kmeny Mansijců známý jako "Kholat Syakhl – volně přeloženo "Hora mrtvých".

Read More

Film Záhada Hory mrtvých

Přátele UFO a paranormálních jevů bych rád upozornil na nový film o známé a děsivé záhadě :-)...

Záhada Hory mrtvých

Praha - Tragédií, kdy v roce 1959 ruští studenti na uralské expedici za podivuhodných okolností přišli o život, se inspirovali tvůrci filmu Záhada Hory mrtvých. Líčí, jak se v roce 2012 skupina amerických studentů vydala po stopách této záhady. Film měl dnes v Praze pracovní projekci, do kin ho distribuční společnost EEAP uvede od 25. dubna.

Read More

Nové fotografie

Na stránky blogu ContrastArt.cz přibyly fotografie z únorového foceni v ateliéru. Malá ukázka:

Read More

17. Hadův týden

Vítám vás v novém týdnu. Tentokrát je to "nový týden" doslova. Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že opustím koncept statického "týdne" a pojmu tuto stránku jako blog. Rozhodl jsem se tak z několika důvodů. Jednak se pro mne zjednoduší archivace jednotlivých týdnů, jednak se pro čtenáře zlepší přehlednost odkazů mých mouder a dohledávání v archívu. Nicméně nezanedbatelný je i fakt, že pro mne se otevře možnost události komentovat i během týdne, reagovat na vše mnohem rychleji. Do "týdne" tak budu vkládat příspěvky i průběžně během týdne.
Tak doufám, že vás tato změna příliš neotráví a zachováte mi přízeň :-)

Fotečky jsou z nedělního výletu do Sadské :)

---

Bůh je Ďábel 

 Snad každého, kdo si přečte Starý a následně Nový zákon, musí zarazit do očí bijící rozpor mezi starozákonním a novozákonním Bohem. Bůh "našich otců" je nelítostný tyran, jenž svůj vyvolený lid stíhá jednou pohromou za druhou, vraždí a leckdy přikazuje vraždit, přijímá krvavé oběti a jeho největším zájmem je, aby ho probůh někdo nepřestal uctívat.

Bombardujte Česko, žádá americký Twitter

Pokud ještě nemáte na zahradě a v suterénu protiletecký kryt, je nejvyšší čas začít stavět, asi nás totiž začnou bombardovat Spojené státy. Přály by si to alespoň četné zástupy amerických uživatelů Twitteru poté, co vyšlo najevo, že bostonští atentátníci pocházeli z jižních oblastí bývalého Sovětského svazu. Co to má společného s Českem? No přeci Čečensko.

Mumie údajného mimozemšťana má vydat tajemství

Před zveřejněním nového dokumentu ufologa Stevena Greera Sirius se začaly na internetu objevovat obrázky z pitvy a zkoumání údajného mimozemšťana. Jde o deset let starý nález nález z pouště Atacam, který byl však teprve nedávno vydán k prozkoumání a analýze DNA.

---

A jak tento týden ?

Diagram ukazuje situaci ve středu 24.4.2013

Jak vypadají jednotlivé aspekty ?

• Slunce
  stojí ve znamení Býka. Slunce v tomto znamení způsobuje že do popředí lidského snažení se dostávají peníze, nemovitosti, územní nároky. V tomto znamení Slunce podporuje v lidech materiální touhy.
  Konjunkce Slunce s Venuší bude zvýrazňovat význam druhého pohlaví, které nám dává inspiraci. Aspekt pomáhá stabilizaci citového života, umožňuje i nalézt milostný ideál.
  Konjunkce Slunce s Marsem spojuje vůli s činností dává energii a schopnost zvládat i hůře řešitelné děje a situace.
  Opozice Slunce se Saturnem přináší rozpor mezi vůlí, touhou a realizací. Dává protichůdné touhy, potlačování vnitřních rozporů způsobuje neurotické zdravotní problémy. Aspekt často vyvolává situační zvraty.
  Do soboty působí sextil Slunce s Neptunem. Silně zvyšuje představivost, lidé se snadno nechávají unášet ideály, aspekt přeje hudbě a okultismu a dává v těchto oborech inspiraci.
  V sobotu začne působit trigon Slunce s Plutem. Dává soulad vůle a sexuality. Obecně pak přeje vzpourám (a to i přírody proti lidem) a dává značnou dávku inspirace a tvůrčích schopností.

• Lilith - Černá Luna, která ovlivňuje pudovou sexualitu, stojí ve znamení Blíženců. Způsobuje spiritualizaci, zjemnění smyslnosti. V tomto znamení je smyslnost podřízena rozumové kritice a její instinktivní tendence jsou oslabovány.

• Merkur
  stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je pro povzbuzení intelektu třeba dobrých aspektů. Jinak myšlenky ovládá pouze materiálno, finanční záležitosti, umíněnost. Planeta v tomto znamení zpomaluje myšlení, ale upevňuje postoje a názory. Přeje zahrádkářům, bankovnímu sektoru.
  Celý týden bude dominantním aspektem konjunkce Merkuru s Uranem, která probouzí v lidech intelektuální nezávislost, přeje nápadům v literatuře, vědě a informatice.

• Venuše
  stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je Venuše vždy dobře umístěna. Planeta podporuje stálost citů, smlouvy uzavřené v tomto období jsou pevné a stálé. Planeta přeje všem kteří se živí uměním. Vztahy vzniklé s Venuší v tomto znamení mají slušné předpoklady pro věrnost a neměnnost.
  Konjunkce Venuše s Marsem. Aspekt zvyšuje vášeň ve vztazích, nese prudké citové prožitky, umožňuje hladké sexuální sbližování, celkově silně zvyšuje sexualitu.
  Do pátku působí opozice Venuše se Saturnem. Může způsobovat jakési citové bloudění - lidé pociťují věrnost jako okovy. Tento týden také rozhodně nehledejte nové lásky v zahraničí.
  Do soboty působí trigon Venuše s Plutem. Aspekt jitří city a připojuje k nim vždy dávku osudovosti. Aspekt se také vyznačuje tím že často dochází k znovuobnovení vztahů či smluv.

• Mars
  stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je planeta vždy poškozena. Planeta podporuje agresivitu a potlačuje v lidech citovost. Lidé po vlivem Marsova působení většinou marní energii orientací na peníze. Dejte si rozhodně pozor na prochladnutí, neb planeta přeje angínám a zánětům krku.
  Ve středu začne působit opozice Marsu se Saturnem. Je jedním z nejnebezpečnějších aspektů vůbec. Dává zlu značnou akceschopnost, podporuje krutost, chlad, násilí. Podporuje význam válek a armády. No a pozor na zlomeniny, pokud se rozhodnete sportovat, tak aspekt je na polámání končetin jako dělaný... Jsem zvědavý zda aspekt zahýbe mezinárodní situací.

• Jupiter 
  stojí ve znamení Blíženců. Planeta je zde v exilu, špatně umístěná. Nicméně Jupiter má ze své podstaty pozitivní působení. Lze tedy počítat s dalším rozvojem technologií a to především informačních. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v poslední době je tento rozvoj na úkor tradičních technologií a postupů a je otázkou, zda další rozvoj digitalizace a virtualizace je skutečně to nejlepší co si lze přát... Díky tomu lze očekávat problémy v komunikaci jak na lidské tak na technické úrovni.

• Saturn
  stojí ve znamení Štíra a je retrográdní. V tomto znamení by měl Saturn ukončit vše co se nepodařilo v předchozím období opravit, revidovat, dořešit. Přináší očištění od všeho co není v souladu s osudem, záměrem, přirozeným během věcí. Toto očištění můžeme chápat jak v pozitivním tak i v tom definitivním a smrtícím slova smyslu. Znamená konec všeho starého, neživotaschopného, očištění a vznikání věcí nových. Díky retrográdnosti bude mít spousta současných událostí kořeny v minulosti.
  Trigon Saturnu s Neptunem přeje magii a okultismu a pomáhá prosazování nových neotřelých myšlenek.

• Uran 
  stojí ve znamení Skopce. Uran, vládce Vodnáře, vnáší do prvního znamení vlny poznání. Postavení symbolizuje boj za altruistické cíle, boj proti zkostnatělým strukturám, boj za osvobození proti diktaturám, boj za nové poznání. V tomto postavení může postavení vytvořit nečekané a nové situace, které mohou být ovšem i nad lidské síly. V každém případě je nutné počítat s tím, že doba, již tak dosti neklidná, se stane ještě poněkud výbušnější.
  Kvadratura Uranu s Plutem. Ta znamená změnu, zvrat. Tato změna může proběhnout jak na úrovní společenské, materiální, či může dojít k zvratu ve vědeckém poznání. K této změně ale může dojít i poněkud bouřlivým způsobem. 

• Neptun 
  stojí ve znamení Ryb. Vliv planety by měl vnést duchovno do našeho života. Lze očekávat, že mnohem větší počet lidí než dnes pochopí, že materiálno není vše, a že musí svým životů dát smysluplnější rozměr. Obecně získají větší význam jak duchovní nauky, tak umění. 

• Pluto 
  stojí ve znamení Kozoroha. Pluto v tomto znamení je interpretován jako předpoklad hlubokých společenských a politických změn. Doba jakoby spěje k svému osudu. Naposledy byl Pluto v Kozorohu v letech v letech 1762 až 1777 - to je právě v době přestavby společnosti (doba vlády Marie Terezie,vynález parního stroje, rozpuštění jezuitského řádu, založení Londýnské burzy, vyhlášení nezávislosti USA - například). Samozřejmě se nabízí myšlenka že se vlastně otvírá možnost konečného zametení s demokracií - nastolení Nového světového řádu. I když nejsem až tak velký příznivce konspirativních teorií, tento závěr se mi jeví jako logický. Nicméně je i jiná možnost interpretace. Vzhledem k tomu že v Kozorohu setrvá Pluto až do roku 2024 je možné že v průběhu jeho pobytu se projeví celkové zhroucení společenských struktur ať už z důvodů ekonomických, tak z důvodů vlivu přírodních sil.

Pokud čtete tyto stránky pravidelně jistě víte, že poloha posledních tří planet je vždy dlouhodobá a symbolizuje směr kterým se doba ubírá z dlouhodobého hlediska.

Tento týden bude nejsilněji působit Venuše a Mars. Pozor na čtvrteční úplněk.

Mějte se hezky...

Hade

Read More